Mariánské Lázně

Mariánské Lázně

Krásné město Mariánské Lázně leží v rozlehlé dolině na západě Čech v nadmořské výšce 576 až 626 m n. m. Ohromný pás lesů, široký téměř 20 km a protkaný množstvím turistických stezek, se nachází v bezprostřední blízkosti lázní. Mariánské Lázně jsou v celém světě známé jednak díky svým léčebným metodám a účinným a kvalitním léčivým zdrojům, ale i pro své překrásné okolí. Na území lázeňské zóny bylo objeveno okolo 100 studených pramenů minerální vody s vysokým obsahem kysličníku uhličitého. Některé z nich se používaly už na počátku 16. století. Skutečnou perlou mezi městskými stavbami, postavenými v neoklasicistním stylu, je kolonáda z roku 1889, která byla v roce 2010 zařazena na seznam národních kulturních památek. Dominantou lázeňské zóny je takzvaná Zpívající fontána, která láká nádhernou hrou světel a zvuků.

Ubytování Mariánské Lázně

Mariánské Lázně – Historie města

Místo, kde se nacházejí druhé největší lázeňské město, Mariánské Lázně, bylo v dávných dobách plné bažin a pusté. V roce 1197 lázně založil mocný šlechtic a opat Hroznata z kláštera Teplá. Za vlády Marie Terezie byly minerální vody analyzovány a v tomto období se poprvé objevuje název Marienbad, který lázně získaly podle Mariina pramene.

O vznik lázní se významně zasadil klášterní lékař Jan Josef Nehr, který v roce 1779 přesvědčil opata a několik mnichů, aby zkusili lázeňskou kúru. V roce 1818 získává Marienbad statut lázeňského místa. O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů.

V roce 1820 navštívil Mariánské Lázně Johann Wolfgang Goethe. Přítomnost Goetheho v Mariánských Lázních měla velmi příznivý dopad na návštěvnost. Mariánské Lázně začala navštěvovat majetnější klientela. V roce 1897 poprvé do Mariánských Lázní zavítal budoucí britský panovník Edward VII., který si Mariánské Lázně zamiloval a celkově sem zavítal devětkrát. Britský král obrátil světovou pozornost na Mariánské Lázně, v tomto období byly rozšířeny a neustále se otevíraly nové hotely.

V období první světové války byl další rozvoj Mariánských Lázní pozastaven. Po první světové válce a vzniku Československé republiky se do lázní opět vrátili hosté. Druhá světová válka město téměř ušetřila a lázeňský ráz města zůstal zachován. Po poválečném odsunu německých obyvatel a po výměně obyvatelstva se Mariánské Lázně staly chátrajícím městem. Velký obrat nastal až po roce 1989.

Mariánské Lázně - Lázeňství a relaxace…

Mariánské Lázně nabízejí individuální léčebný program stanovený na základě zdravotního stavu hosta lázeňským lékařem a je ideální pro osoby trpící různými zdravotními problémy (onemocnění: dýchací cesty, ledviny a močové cesty, látková výměna, cévní, cukrovka, dna, obezita, pohybový aparát..).

Léčivé prameny

Mariánské Lázně leží v oblasti, která je mimořádně bohatá na přírodní léčivé zdroje. Na malém území vyvěrá přibližně 100 pramenů. Léčivé účinky minerálních pramenů zkoumali mniši z nedalekého kláštera v Teplé. Již v roce 1528 mniši podávají první písemnou zprávu o zdejších pramenech.

Dlouhou dobu však byly tyto prameny nepřístupné, obklopené bažinami a hustými lesy. O vznik lázeňského místa se zasloužil až lékař Josef Jan Nehr, který se v 18. století zasazoval o využívání pramenů na léčebné účely. Jeho úsilí se dočkalo úspěchu a v roce 1818 byly Mariánské Lázně vyhlášeny veřejným lázeňským místem, které se záhy stalo velice oblíbeným a vyhledávaným.

Množství vody ordinované pro pitnou kúru dosahuje zpravidla 3 litrů denně. Minerální prameny se také využívají k inhalacím a minerálním koupelím.

Křížový pramen dostal pojmenování podle dřevěného kříže, který stával blízko pramene.

Tento pramen je jedním z nejstarších a nejdéle využívaných pramenů, který se pro svůj terapeutický účinek užívá především u onemocnění zažívacího ústrojí (nemoci žaludku, střev, žlučníku, jater a pankreatu), u nemocí výměny látkové (obezita, dna, diabetes mellitus) a u alergických onemocnění, která jsou podmíněna poruchami zažívání.

Tento pramen je sírano-hydrouhličitano-sodná železnatá kyselka se zvýšeným obsahem kyseliny metakřemičité. Dříve se označovala jako Glauberská nebo salinická. Přítomnost síranů ve vodě vyvolává projímavý účinek, a to zejména po požití více než 3 litru za den.

Ferdinandův pramen se nachází v centru Úšovic a patří do stejné kategorie jako Křížový pramen, i když je o něco více mineralizován.

Je tedy vhodný zejména pro léčbu nemocí zažívacího ústrojí a metabolismu. Tento pramen celkově tvoří sedm vývěrů, pro pitnou léčbu se však využívá pramen Ferdinand I. Další vývěry jsou využívány k minerálním koupelím. Pramen Ferdinand IV. se využívá pro stáčení stolní vody pod názvem Excelsior.

Rudolfův pramen leží 350 m jihovýchodně od kolonády Ferdinandova pramene a své jméno dostal podle korunního prince a následníka trůnu Františka Josefa I. – Rudolfa.

Jde o přírodní kyselku, která má diuretické účinky. Proto se užívá u chorob ledvin a močových cest. Pramen se vyznačuje vysokým obsahem vápníku (poměr vápníku a hořčíku je 5:4), a proto je pitná kúra vhodná pro doplňkovou léčbu osteoporózy. Rudolfův pramen má také protizánětlivé účinky a užívá se při zánětech močových cest. Voda z tohoto pramene se stáčí a vyváží se především do zahraničí.

Lesní pramen vyvěrá v severní části města a svým složením se značně liší od dalších pramenů.

Svým složením mírně alkalizuje obsah žaludku, a je proto vhodný pro léčbu různých nemocí trávicího ústrojí. Rovněž se využívá k inhalacím při onemocnění horních cest dýchacích. Je také vhodný k léčbě některých urologických chorob, např. močových kamenů z kyseliny močové, kterou silně alkalizuje.

Ambrožův pramen byl pojmenován podle opata tepelského kláštera – Ambrože.

Tento pramen tvoří tři vývěry podobného chemického složení. Jedná se o slabě mineralizované železnaté kyselky, využívané pro vysoký obsah železa u některých forem chudokrevnosti a pro svůj diuretický účinek také při onemocnění močových cest, zejména při lithiáze. Ambrožovy prameny vyvěrají u Centrálních Lázní.

Karolinin pramen se původně nazýval Nový a dříve se voda pila přímo u vývěru.

Po rekonstrukcích potrubí byl tento pramen vyveden až na kolonádu Rudolfova pramene. Tento pramen na rozdíl od dalších pramenů má vyšší obsah hořčíku (poměr vápníku a hořčíku je 2:5) a používá se proto při různých urologických onemocnění a při léčbě ledvinových kamenů.

Mariánské Lázně – Lázeňské město

Město Mariánské Lázně náleží pod Karlovarský kraj a nachází se 25 km jihovýchodně od Chebu v údolí jižně od Slavkovského lesa. Bohatý kulturní život v Mariánských Lázních má slavnou tradici. K životu lázní patří každoročně Chopinův hudební festival a na lázeňské kolonádě se v průběhu sezóny pořádají pravidelné koncerty. Tradiční součástí kulturního života je slavnostní zahájení lázeňské sezóny spojené se svěcením pramenů, které probíhá druhý květnový víkend v roce.

Mariánské Lázně - Léčení a procedury

Uhličité koupele vodní, Uhličité koupele suché, Perličkové koupele, Vířivá koupel končetinová pro ruce i nohy, Koupele přísadové – aroma, Rašelinový extrakt, Bylinný extrakt, Sirný extrakt, Kontrastní lázeň pro dolní končetiny, Hydroxer, Cvičení a plavání v bazénu, Sauna, Turecká sauna, Skotské střiky, Masáž klasická částečná, celková, Aroma masáž, Podvodní masáž, Reflexní segmentová masáž, Manuální lymfodrenáž, Lymfoven, Sportovní masáže, Regenerační masáže, Slatinné obklady, Rašelinové obklady, Parafínový zábal na ruce, Inhalace, Insuflace C02, Oxygenoterapie, Plynové injekce, Čokoládová masáž, Antistresová masáž hlavy a obličeje, Masáž lávovými kameny, Masáž baňkováním, Celotělová Aroma-masáž, Čínská energetická masáž, Masáž bylinnými měšci, Medová masáž zad a ramen, Diadynamik, Interferenz, Diatermie, Magnetoterapie, Ultrazvuk, Solux, Laser, Solarium, Reflexní masáž plosky nohou, Akupunktura, Cvičení skupinové,…

Kompletní přehled lázeňských procedur s popisem naleznete na stránce Lázeňské procedury

Mariánské Lázně - Přírodní léčivé zdroje

Přírodní minerální voda, přírodní zdroj oxidu uhličitého (zřídelní plyn – kysličník uhličitý), slatina.

Mariánské Lázně - Léčebné indikace

Nemoci dýchacího ústrojí, nemoci pohybového ústrojí, nemoci ledvin a močových cest, nemoci oběhového ústrojí, nemoci trávicího ústrojí, nemoci z poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, gynekologická onemocnění.

Mariánské Lázně - Volný čas…

Mariánské Lázně golfové hřiště, které je druhé nejstarší v Evropě. Golfové hřiště založil anglický král Edvard VII. v roce 1905. Dalšími místy pro aktivní strávení volného času jsou hřiště na minigolf, tenisové kurty, bazény, sauny, solária, fitness centra, jezdecká škola, jachting klub a půjčovna sportovních potřeb. Mariánské Lázně nabízejí možnost rybařit, jít na lov, lyžovat, věnovat se pěší i cykloturistice nebo prozkoumat zvlněný terén na běžkách. Návštěvníci mohou navštívit místní muzeum věnované historii města, geologický park pod otevřeným nebem, památník F. Chopina, divadlo, kino, koncertní sál, umělecké galerie, diskotéky, kasina, zábavní pasáže, nebo je možné podniknout poznávací výlety za město.

Mariánské Lázně - Výlety do okolí…

Jesenice - Největší vodní nádrž v západních Čechách, projížďky na parníku a lodičkách.

Lázně Kynžvart - Lázeňské městečko, kde můžete navštívit zámek s bohatou sbírkou starých mincí,medailí, zbraní, porcelánu a ostatních starožitných předmětů.

Klášter Teplá - Klášter premonstrátů s velmi známou a cennou knihovnou.

Cheb - Starobylé město, které mělo v dřívější době strategickou pozici na hranici s Německem. Městský soubor architektury tvoří romantický zámek a také mnoho gotických, renesančních a barokních staveb, jako např. Špalíček nebo dům hraběte Valdštejna.

Smraďoch - Přírodní stezka po unikátním rašeliništi vzniklém na vývěrech minerálních vod a plynů, které obsahují síru a kysličník uhličitý.

Kladská – naučná stezka - Stezka vede kolem Kladského rybníka po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny v části pojmenované Tajga.

Ubytování Mariánské Lázně

---

Další ubytování Mariánské Lázně