Finská sauna vám zkrášlí pokožku

V zimních měsících nám přijde sauna skutečně vhod, protože nám její návštěva pomůže nejen při přepracování a stresu a posílí obranyschopnost organismu, ale je také skvělou zkrášlovací procedurou. Pocení v sauně má totiž vedle blahodárných účinků na zdraví a kondici rovněž kosmetický efekt – prokrvuje a hydratuje pokožku a odstraňuje toxiny z těla.

Jelikož zima saunování přeje, připravili jsme pro vás třídílný seriál o saunování, ve kterém vám představíme jak tradiční finskou saunu, tak moderní saunování v infrasauně a také srovnáme výhody a nevýhody jednotlivých typů saunování. Dnes začneme s tradiční finskou saunou.

Sauna je původně finské slovo a označuje místnost či malý objekt, používaný vytápěný jako ohřívárna při saunování (ke zchlazení tam využívají jezera). Její vnitřek, vykládaný dřevem – které působí příznivě na psychiku, je dobře izolovaný od okolí V sauně jsou kamna, která vyhřejí místnost na od 70 do 100 °C, ale existují i sauny nad 120 (nejvýše až 140) °C. Vyšší teplota je ale pro regeneraci pokožky nevhodná. Ve finské sauně jsou na kamnech kameny, na něž se postupně lije voda, aby vzniklá pára zvyšovala vlhkost vzduchu – ta je obvykle relativně malá, asi 5%. V saunových kamnech se většinou topí dřevem, ale častá jsou i elektrická kamna.

V sauně se nám uvolňují unavené svaly a zklidňuje mozek. Neexistuje doporučená doba, po níž se má člověk vyhřívat, ale obvyklá doba je kolem 10 až 15 minut. Saunování by se mělo ukončit když dojde k mohutnému pocení nebo pálení nosu a kůže na obličeji. Pro příjemný pocit se saunující ve Finsku často šlehají březovými metlami s listím – prokrví se pokožka a vdechují se éterické látky z rozdrcených březových listů. Na prokrvení kůže se u nás používají různé kartáče a žínky a také automasáž.

Ochlazení těla se po pobytu v sauně provádí buď pobytem na studeném vzduchu, či prudkým snížením tělesné teploty studenou sprchou nebo – což je nejrychlejší nebo skokem do chladné vody (8-12 °C). Skoky do vody se ale nedoporučují starším lidem a nemocným s vysokým krevním tlakem – prudce se stáhnou cévy.

Sauna zvyšuje odolnost proti nepříznivým vlivům, odstraňuje únavu a zlepšuje psychickou kondici. Sauna se doporučuje také k vyléčení drobných poranění, u chorob dýchací soustavy, poruch pohybového ústrojí i u metabolických onemocnění.

Saunování se naopak nedoporučuje při chorobách srdce a krevního oběhu, při infekci a žilních trombózách, ani při horečnatých onemocněních. Při kožních chorobách je nutné se poradit s lékařem. Saunovat se nemají ani ženy při menstruaci a v první polovině těhotenství – v druhé jedině po poradě s lékařem, pacienti při akutních zánětech kloubů a svalů, diabetici se mohou saunovat pouze se svolením svého lékaře. Přestože sauna uvolňuje, je to pro organismus zátěží, proto se nedoporučuje, aby člověk chodil do sauny velmi vysílený, unavený či nevyspalý, ani hladový nebo naopak přejedený či žíznivý. Jelikož se během saunování hodně potíme, je potřeba tělu dodávat dostatečné množství tekutin, a to i po skončení saunování. Nedoporučují se ale alkoholické nápoje.

U nás jsou rozšířené především dva druhy saun, první nepravý typ je tzv. pára, kde je teplota jen o několik °C vyšší než je teplota těla, ale vysoká vlhkost vzduchu – pokožka se v ní velmi dobře prokrví, ale tělo se neprohřeje. Druhým obvyklým druhem sauny je suchá sauna – vytápěná elektrickými kamny, kde se teplota pohybuje okolo 100 °C, ale vlhkost vzduchu je nízká.

Hitem poslední doby je i takzvaná infrasauna, která umožňuje saunování také kardiakům, astmatikům i alergikům, vhodná je též pro děti a pro ty, kteří těžce snáší vysoké teploty klasických saun.